Rozhovor s manažerkou Krvelačných prasátek
R: = reportérka ; M: = manažer týmu
R: Ahoj Mickey, chtěla bych s tebou udělat rozhovor o tvém týmu a tvém působení na HA, můžu?
M: Samozřejmě, ptej se ale o půl osmé mám na trhu hráče, tak si trošku pospěš, nerada bych o něj přišla.
R:Je vidět, že tě HA opravdu baví, jak dlouho už ji hraješ?
M: Na jaře to budou tři roky, ale příjde mi to jako rok, na HA čas rychle letí.
R: Tři roky, to je dlouhá doba, napadlo tě někdy se na HA vykašlat?
M: Ne. Byly už sice chvíle, kdy se mi moc nedařilo a plácala jsem se v bahně na posledních příčkách, ale tahle hra vyžaduje trpělivost - nemůže ji hrát kdejaký salát.
R: Kdo tě přivedl k hraní HA?
M: Můj přítel mi na ICQ poslal odkaz na hru, kterou hraje pár Hodoňáků. Tak jsme to zkusili, regli jsme se a oba to teď hrajeme na život a na smrt. Jsem ráda, že hrajeme oba, je to zajímavější, když se máš s kým trumfovat. Proto taky hrajeme Klekánica Cup.
R: Jak na tebe HA ze začátku působila?
M: Strašně složitě. Chvilku trvalo, než jsem si uvědomila, že tohle není NHL 05 a že se zápasy odehrajou sami. Furt jsem hledala "spustit hru". Přišlo mi tehdy nudné tým jen nastavit a udržovat - chtěla jsem ho ovládat i v zápase.
R: Myslíš, že k tomu,aby mě bavil hokejový manažer, musím mít ráda opravdový lední hokej?
M: Nemusíš ho mít ráda, ale člověk by asi nehrál virtuální hokejový manažer, pokud nemá k tomu opravdovému žádný vztah. Taky bych nevedla stádo virtuálních baletek, když mi balet nic neříká.
R: Hokej je výsadou mužů - jak reagovali na fakt, že HA hraje žena?
M:Hokej je výsadou mužů?! Slečno repotérko, dej si hned jednu až dvě svižné, jinak ti je dám sama.Není to o pohlaví, je to o tom, co má člověk rád. Ale reakce byly smíšené.Někteří to uvítali a ukozovali svým manželkám a přítelkám, že HA hrajou i ženy (některé z nich totiž neměly pro hraní HA vůbec žádné pochopení a mnohdy se kvůli tomu strhla hádka). Jiní to brali tak, že se jim žena fušuje "do řemesla" a měli pořád blbé kecy (Jež byly hned první sezonu potrestány mým postupem do vyšší ligy)
R: Jak brali tvůj postup?
M: No, potom už chtěli, abych kandidovala na repre trenéra. Ale bylo mi fuk, jak to berou druzí - já jsem byla na svůj tým strašně hrdá.
R: Oni to chtěli? Proč jsi tedy nekandidovala?
M: Bo ani teď nemám dostatečné zkušenosti k tomu,abych mohla vést to nejlepší co česká liga nabízí - natož tehdy. Na Slovensku se ale ženská v repre vyplatila. Manažerka Čmelka tehdy dovedla SVK až na (tuším) druhé místo na MS U20, což považuju za obrovský úspěch pro ni i pro SVK, protože lepšího umístění na MS ještě nedosáhli.
R: Fíha, úžasné. Vraťme se ale k tvé první sezóně na HA. Jaká byla tvá strategie?
M: Faktem je, že na začátku se s kapitálem 20 mil. nedají dělat žádné zázračné věci. Nakupovala jsem "vyhořelé palivo" (hráči bez potenciálu) a úplné odpadky za směšné ceny.V budoucnu byl ale problém zbavit se jich. Největší chybou bylo, že jsem nestavěla zázemí a rvala peníze jen do hráčů. Ale měla jsem štěstí v neštěstí - golmana, který mi tu sezónu vyhrál ligu.
R: To je golman tak důležitý?
M: Pro mě je golman půlka týmu.
R: .....................Takže není až tak důležitý, že?
M: ......
R: (Polk!) No pojďme raději dál. Dnes jsi v šesté lize, ale byla jsi v páté. Co se stalo?
M: Budeš překvapená, ale může za to sestup :)..
R: Panebože, a co ho způsobilo?
M: Musela jsem se zbavit starých neperspektivních hráčů, ale udělala jsem to moc rychle a mladičký tým s věkovým průměrem 19.8 let neměl šanci se udržet v páté lize, kor při jeho minimálních zkušenostech..a taky za to může dovolka v Chorvatsku a můj taťka (který taky hraje HA - pozn. redakce)
R: Ale teď vedeš šestou ligu (četla jsem to v deníku Sport) - máš už lepší tým?
M: Věkový průměr je vyšší, už okolo 22 let, takže i zkušenosti jsou tím pádem vyšší. Tým mi skvěle trénuje, máme dobré zázemí, a mladé talentované hráče - ano, řekla bych, že můj tým je teď na šestou ligu dost dobrý.
R: Budeš teda útočit na postup do páté ligy?
M: To si kuř.
R: Říkalas, že ti dobře trénují - můžeš to nějak rozvést?
M: Tobě bych to vysvětlila asi tak, že když dojdou po tréninku domů, tak jim každý sval na těle naroste asi o 35% - umíš si asi představit, co u mě hraje za řízky. Ale jinak tréninkový průměr celého týmu je 35%.
R: Jak budeš tým motivovat, dostaneš-li se s ním do PO?
M: Uvažuju, že budu rozdávat tolik nesnášené motivační odměny (nerada je rozmazluju) a pak je pozvu na pivo a dobré jídlo ke Koňovi.
R: Asi je máš hodně ráda..
M: Mám je velice ráda.Tento tým je pro mě taková virtuální rodina. HA je součástí mého života.
R: Co by jsi chtěla vzkázat účastníkům Klekánica Cupu?
M: Aby neztráceli naději, nevzhlíželi nahoru do vyšších lig,ale aby koukali před sebe a budovali svůj tým stůj co stůj - jednou se to vyplatí. A hlavně aby se jim tento turnaj líbil a bavilo je každé ráno vstávat kvůli výsledkům, ať už budou jakékoliv...
R: děkuju za rozhovor, přeju hodně štěstí
M: děkuju